| | Tematická náplň: | | Studium pro asistenty pedagoga podle § 20 odst. 1 písm. b), d), f) a odst. 2 písm. e) zákona č. 563/2004 Sb. a § 4 vyhlášky č. 317/2005 Sb.
Kvalifikační studium realizované v rámci DVPP je určeno pracovníkům, kteří vykonávají nebo mají zájem vykonávat funkci asistenta pedagoga a mají úspěšně ukončené minimálně základní vzdělání. Vzdělávací program je zaměřen na získání vědomostí a dovedností, které umožní výkon profese asistenta pedagoga.
Kritéria výběru účastníků se řídí zákonem č.563/2004 Sb.
Průběžné hodnocení a ukončení studia: Po absolvování teoretické (80 h) části vzdělávání ověření vědomostí formou testové zkoušky, po absolvování pedagogické praxe (40h) vypracování a obhájení závěrečné práce a ústní zkouškou před komisí.
Realizace pedagogické praxe:
Praxe probíhá v rozsahu 40 vyučovacích hodin v předem schválených zařízeních (seznam škol). Frekventantům kurzu je přidělen vedoucí praxe, kvalifikovaný kmenový pedagog školy. Z průběhu praxe je zpracován Záznam z praxe (viz příloha). Reflexe pedagogické praxe probíhá ve spolupráci realizátor x vedoucí praxe x frekventant studia.
Tématické okruhy vzdělávacího programu – teoretická část:
I. Škola, školní práce a role asistenta pedagoga (24 vyučovacích hodin) Mgr. Jan Smolka PhDr. Petra Novotná PhDr. Andrea Troníčková PhDr. Roman Miletín Mgr. Jakub Vávra
1. Škola jako systém (včetně organizace školního roku), základní pedagogické a speciálně pedagogické pojmy, speciální vzdělávací potřeby. Soubor pedagogicko-organizačních informací pro školy a jeho aplikace do života školy, školní rok z pohledu školského zákona a prováděcích vyhlášek, RVP a tvorba ŠVP, pozitivní zkušenosti a úskalí při tvorbě ŠVP, profilace školy - speciální vzdělávání jako priorita školy. Terminologie z pohledu platných školských předpisů /školský zákon, z.č. 109/2002 Sb. o školských zařízeních pro výkon ÚV, OV…/, terminologie jednotlivých speciálně pedagogických oborů /psychopedie, somatopedie, etopedie, surdopdie, tyflopedie, logopedie,…/, terminologie obecné pedagogiky, didaktiky, psychologie.
2. Práva a povinnosti asistenta pedagoga, jeho odpovědnost, spolupráce s pedagogem a pedagogickým sborem. Pracovní náplň asistenta pedagoga dle jednotlivých typů škol a oblastí speciálně pedagogické činnosti, platové zařazení AP, vzdělávání AP, míra přímé vyučovací a výchovné činnosti a náplň práce, týmová spolupráce při souběhu dvou více pedagogů ve třídě, spolupráce s osobním asistentem dítěte, spolupráce s rodiči dítěte nebo komunitou, ze které žák nebo dítě pochází, žádost o řízení fce AP, vyjednávání se zúčastněnými subjekty, základní vhled do zákoníku práce.
3. Základní orientace ve struktuře vzdělávacích programů Dobíhající vzdělávací programy, RVP pro jednotlivé typy škol, klíčové kompetence žáků, vzdělávací oblasti, očekávané výstupy – zohlednění speciálních vzdělávacích potřeb žáků.
4. Úvod do systému hodnocení žákovské práce a chování žáka Metody a formy klasifikace a hodnocení, klasifikace a hodnocení jako motivační prvek ve vzdělávání, význam hodnocení pro pedagogy, pro žáky, pro rodiče, individuální přístup při hodnocení žáků, hodnotící systémy ve školských zařízeních NVP.
5. Základy didaktické a výchovné činnosti Základy pedagogiky, teorie učení, metody a formy výuky a výchovy, speciální výukové postupy a materiály, reedukace, kompenzace a rehabilitace podle oblastí speciální pedagogiky, sociální pedagogika, teorie výchovy, základní dělení výchovy v kontextu dějin pedagogiky.
6. Podpora kooperace mezi žáky a vytváření inkluzivního prostředí třídy Význam mezilidské komunikace pro žáka, interpersonální postoje a interakce ve škole nebo školském zařízení, vztah sociálních a biologických faktorů v rozvoji osobnosti, společnost a její výchovný potenciál, sociální dovednosti a kompetence, sociální normy ve skupině nebo třídě, klima třídy nebo skupiny, jeho zkoumání a ovlivňování. Metody skupinového vyučování, projekty, školní akce, spolupráce s rodinou a komunitou žáka. Skupinové a komunitní formy práce ve školských zařízeních NVP.
II. Podpora žáka (24 vyučovacích hodin) Mgr. Jan Smolka PaedDr. Jiří Knoll Mgr. Markéta Sychrová Mgr. Jakub Vávra
1. Orientace v požadavcích školy na žáka (MŠ, ZŠ, SŠ) RVP, ŠVP, školní řád, vnitřní řád, charakteristika jednotlivých typů škol s ohledem na požadavky na žáka, cíle předškolního, základního a středního vzdělávání, klíčové kompetence, očekávané výstupy, možnosti učebního plánu, počty dětí, přípravné třídy.
2. Základy psychohygieny učení V tomto bloku je řeč o základních podmínkách učení zdravých dětí a dále pak dětí s různými zdravotními, či mentálními hendikepy. Hovoříme o změnách v průběhu učení u dětí se syndromem ADHD, u dětí se specifickými poruchami učení typu dysgrafie, dyslexie, dyskalkulie, dysortografie, o problémech v učení dětí s problémového sociálního prostředí nebo učení děti odlišného etnika. Hovoříme o problémech s distribucí pozornosti, bezprostřední paměti, další podmínky učení – emoční atmosféra, formální a neformální autorita, emoční podpora dětem s poruchami učení, motivování dětí s nízkým nadáním, s problémy v učení, kompenzační možnosti při neúspěchu. Identifikace projevů zvýšeného psychického napětí spojeného se školním výkonem.
3. Základní techniky cíleného pozorování zaměřeného na potřeby žáka a základní techniky pedagogické diagnostiky. Druhy a fáze pozorování, zásady vedení rozhovoru, zjišťování anamnestických údajů, dotazníky, standardizované testy – ukázky, analýza a vyhodnocení pozorování, záznamový arch.
4. Formy a metody podpory žáka při výuce a přípravě na vyučování. Možnosti a formy pomoci při výuce a při přípravě na ni, motivace žáků a jejich rodinných příslušníků pro spolupráci se školou, popis aktivizačních metod, interaktivní vyučování, klima třídy, třídní a skupinový kruh, pravidla pro práci v komunitním kruhu, reedukace, kompenzace a rehabilitace dle typu postižení, specifické metody dle typu postižení /bazální stimulace, augmentativní komunikace, muzikoterapie, ergoterapie, arteterapie,/.
5. Základní znalosti řešení výchovných problémů Pracujeme na formulaci základních teoretických východisek výchovné atmosféry v rodině. Formulujeme si poruchy chování vyplývající s hyperprotektivity, ze zanedbávající výchovy, z emočně chladného výchovného prostředí. Zdroje dětské agresivity, frustrované potřeby a jejich zpracování. Práce s hranicemi, smysl hranic. Povolnost versus direktivita. Práce s negativními emocemi vlastními a s negativními emocemi dítěte. Odměny a tresty ve výchově. Možnosti intervence do rodinného systému, spolupráce rodiny, školy a poradenské instituce.
6. Možnosti pomoci při upevňování hygienických a pracovních návyků, prosociálního chování žáků. Prevence záškoláctví, dětský vzdor a obranné mechanismy v chování dítěte, špatné návyky v předškolním a školním věku, disociání a asociální chování /sociální deviace/, agresivita, specifické a nespecicifické poruchy chování /základní výčet, kazuistiky/, etiologie, diagnostika a reedukace poruch chování, spolupráce s rodinou, OSPODem, raná péče a poskytování zdravotní péče dětem, vliv médií, módních stylů a vrstevnických skupin, zdravý životní styl, ústavní výchova a preventivně výchovná péče, sociální znevýhodnění, sociálně nepodnětné prostředí.
7. Základní principy integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podpůrné poradenské a asistenční služby, neziskové, komunální a státní organizace, rovný přístup ke vzdělání, příčiny a prevence školní neúspěšnosti, osobnost zdravotně nebo sociálně znevýhodněného dítěte /vývojové obtíže, výkonové předpoklady, temperamentové charakteristiky, autoregulace, hodnocení a sebehodnocení/, modifikace chování, program rozvoje osobnosti dítěte, individuální vzdělávací plán žáka.
III. Systém péče o žáka (8 vyučovacích hodin) PhDr. Hana Mervartová PaedDr. Jiří Knoll Mgr. Markéta Sychrová
1. Systém péče o žáka (působení a možnosti školy, školských poradenských zařízení, léčebné péče, sociálních služeb, krizové intervence, nestátních neziskových organizací). Pracujeme na přehledu se školou spolupracujících institucí a institucí, které lze oslovit, je-li v prostředí školy problém. Prostřednictvím kazuistik je dokumentována možnost ovlivnit pozitivně problémy, které se v prostředí školy objevují. Popisují se zde možnosti a meze intervence pedagogicko-psychologické poradny – formy spolupráce poradny se školou, výchovných zařízení, sociální služby, stacionářů, spolupráce s policií, kurátory sociální služby. Funkce linky důvěry, spolupráce s lékaři, neurology.
2. Základní právní předpisy (zákony, vyhlášky, metodické pokyny atd., které ovlivňují činnost asistenta pedagoga.) Školský zákon a prováděcí předpisy, z.č. 109/2002 Sb. a vyhláška, metodické pokyny /prevence záškoláctví, střediska výchovné péče aj./, zákon o pedagogických pracovnících, pracovní řád, zákoník práce, předpisy školy nebo školského zařízení v kontextu platných předpisů.
3. Spolupráce škol a školských poradenských zařízení s pracovníky pomáhajících profesí a s Policií ČR. Na pozadí kazuistik se demonstruje spolupráce školy, sociální služby a policie při řešení trestné činnosti dětí a mladistvých, při řešení situací, kdy je obětí trestné činnosti dítě. Je zmíněno právní minimum, které pro podobné situace v prostředí školy platí – zacházení s informacemi o rodině, ochrana osobních dat žáka, poskytování informací jiným institucím, přítomnost učitele, psychologa u výslechu dítěte, oznamovací povinnost pedagogických pracovníků a dalších pomáhajících profesí.
IV. Pedagogicko-psychologická a kulturní specifika v práci asistenta pedagoga (24 vyučovacích hodin) PhDr. Hana Mervartová PhDr. Petra Novotná PhDr. Andrea Troníčková PhDr. Roman Miletín
1. Problematika zohledňování kulturních odlišností v práci se žáky z odlišného kulturního prostředí a její odraz ve vzdělávání. Specifické odlišnosti v životě dětí jiného etnika, pozitivní a potencionálně negativní dopady, adaptační problémy, možnosti kolizí, předsudečné myšlení, skryté postoje a postoje deklarované, formy odmítání, skryté formy šikany, xenofobie, možnosti jak diagnostikovat atmosféru v dětské skupině, práce se sociogramem, intervenční programy pro problémové třídy. Pozitivní a negativní diskriminace a její důsledky pro dynamiku dětské skupiny.
2. Specifika práce se žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Formy učení s dětmi z málo stimulujícího výchovného prostředí – práce s motivací neúspěšných žáků, spolupráce školy, poradenského pracoviště a rodiny, zvládání postojů nemotivované rodiny, nemotivovaného žáka, využívání speciálních komunikačních dovedností, technik videotréninku interakcí.
3. Specifika práce se žáky se zdravotním postižením Práce s dětmi po DMO, se syndromem ADHD, děti mentálně retardované, děti autistické, děti trpící citovou deprivací, děti integrované pro závažné fyzické omezení – imobilita, smyslové postižení atd. a jak s těmito zdravotními komplikacemi zacházet v pozici pedagogického asistenta. Systém logopedické péče a možnosti kompenzace řečových vad – možnosti a meze intervence pedagogického asistenta. Postavení dětí s hendikepem v dětské skupině, ve třídě. Smysl a podoby integrace, podoby osobní asistence, postavení pedagogického asistenta po boku pedagoga, individuální plán integrovaného dítěte.
4. Možnosti mediace mezi školou, rodinou a žáky Optimální pozice pedagogického asistenta v systému škola – rodina- dítě. Nezávislý mediátor, mediace zprostředkovaná pedagogicko-psychologickým pracovištěm, možnosti dlouhodobé mediace při výrazných obtížích v komunikaci v triádě.
5. Komunikační dovednosti asistenta pedagoga (strategie vedení rozhovoru, komunikační techniky, struktura rozhovoru atd.) V rámci tématu komunikace pracujeme na teorii verbální a neverbální komunikace. Formulujeme si prvky pozitivní komunikace – strategie vedení rozhovoru s dítětem, s rodinou, s pedagogickým pracovníkem, řešení konfliktů, vyjednávání, asertivita, zvládání modelových situací z praxe, komunikace s dítěte s ADHD, s autistickým dítětem, s dítětem mentálně retardovaným.
|
|---|